Jiří má 19 let zkušeností ve stavebnictví a truhlařině. Přináší ty nejotevřenější koncepční vize a plány.
Fráze "Nejde to" se pro mě stává pokaždé výzvou.
Přestože jsem se nábytkem nikdy nevyučil, truhlařina mě provází od mala. Vzpomínám na ty letní chvíle, když jsem u dědečka v dílně pozoroval výrobu oken a dveří. Od té doby mám k tomuto řemeslu vlídný vztah, ale prvotní myšlenka pro práci v tomto oboru, původně vznikla na základě mé nespokojenosti při hledání ideální postele. Hledal jsem natolik dlouho, až jsem si ji nakonec vyrobil sám.
Negativita ostatních truhlářů, že se to tak nedělá, nebo takhle to nejde, mě přivedla k názoru dělat to jinak. Za 19 let praxe jsem ani jednou neodmítl zakázku se slovy, že to nejde. Vždy záleží na úhlu pohledu a kreativitě. Fráze „to nejde“ jsou pro mě výzvou. Řešení nových konstrukcí, která vždy vedla k původnímu záměru nebo přání klienta. Dnes pracuji nejraději podle potřeb zákazníka. Řeším konstrukce ve spolupráci s designerem a naopak.
Poprvé jsme se s Martinem setkali na pohovoru při hledání designera do firmy. Už při prvním pohovoru jsme si sedli. Postupem času jsem v něj získával větší a větší důvěru, jeho hlavní předností je, že opravdu naslouchá klientům a to je v dnešní době opravdu vzácnost a pro Decons zásadní pravidlo, kterým se řídí. Za dobu co spolu pracujeme s úžasem sleduji jeho rychlý profesní růst, který mne neskromně naplňuje až tátovským pocitem. Nyní již jako s kolegou Martinem spolu řešíme návrhy, konstrukce a společně tvoříme tým.
Jsme na stejné vlně a vzájemně se doplňujeme.